Máte také svá hobby?



Určitě existují i lidé, kteří tráví celý svůj život plněním povinností, kvůli kterým jim na nic jiného nezbývá čas. Možná jsou to nějací přetížení úspěšní podnikatelé, možná naopak ti, kdo musí v jednom kuse pracovat, jenom aby se udrželi nad vodou, možná nějací workoholici. Ale předpokládám, že většina z nás lidí se jen na tohle neomezuje. Že sice máme své úkoly, které vykonáváme, i když nám nejsou zrovna příjemné, ale vedle toho si děláme i dobře činnostmi, ze kterých pro změnu nemáme třeba vůbec nic než potěšení. Zkrátka my lidé míváme své koníčky, kterými si zpříjemňujeme život.

rybáři u vody

U každého z nás je to pochopitelně něco jiného, protože nejsme všichni stejní, ale každý nacházíme něco, co nás baví a co nám pomáhá se odreagovat. Někdo něco sbírá, někdo něco kutí, někdo se věnuje pohybu, zatímco jiný vykonává nějakou docela pasivní činnost. To je různé. Ale hlavní je to, že děláme to, co se nám líbí. Protože i to k životu patří. Jenže zatímco někteří z nás mají pro své koníčky podmínky, jiní bohužel nikoliv. Někdo může dělat to, co dělá rád, zatímco jiný si z toho, co by ho bavilo, musí dlouho vybírat, než najde to, čemu se skutečně věnovat může. Protože jsou tu často i objektivní, i subjektivní komplikace.

rybář v loďce

Každý koníček si totiž žádá své. A ne každý člověk to má. Například já jsem jako mladý velice rád chodil na ryby. A to navzdory tomu, že jsem jakožto neplnoletý mohl k vodě s prutem jenom v doprovodu dospělé osoby, takže mě pořád někdo hlídal, a to někdy i ten, kdo tohoto koníčka neměl, a tudíž se tam ty dlouhé hodiny nudil. Dnes už se tam se mnou nikdo takový nenudí. Ale je to jenom proto, že jsem tohoto koníčka musel oželet. Inu, povinnosti. Mám práci, která mi nedává možnost se učit a znovu skládat zkoušky, a mám také práci, která sice není placená špatně, ale kdo ví, kolik stojí rybářský lístek, povolenka a vše kolem toho, ví, že takové peníze může za podobnou činnost utratit jenom skalní příznivec, mající na to i dost času. A obětovat to kvůli tomu, abych se dostal ojediněle k vodě, se prostě nevyplácí. Takže jsem si musel najít jiné koníčky. Ale třeba se k rybařině vrátím. V důchodu. Což je ale ještě hodně daleko.

Proč jsou pro nás koníčky tak důležité


Prakticky každý z nás má nějakého koníčka. Může se jednat v podstatě o cokoliv, od sportování až po sbírání známek. Je to v podstatě instinktivní potřeba, a psychologické studie ukazují, že jsou i v dnešní době v podstatě nezbytné. Dokonce by se dalo říci právě v dnešní době, neboť se právě dnes musíme vypořádávat s velkou spoustou stresu. Jen málokdo však ví, proč jsou tak důležité. Přitom právě to by nám mohlo pochopit, proč bychom své koníčky neměli zanedbávat.

 

V první řadě je zde fakt, že nám hobby pomůže od stresu, který se naakumuluje v pracovním i osobním životě. A nesmíme zapomínat, že právě tento stres, kterému jsme denně vystaveni, je jednou z hlavních příčin nejrůznějších psychických i fyziologických onemocnění, se kterými se v naší společnosti setkáváme stále častěji.

 

čtení knih je poměrně populární

 

Další věcí, která s ní souvisí, je dočasný únik od reality. Právě ten nám pomáhá zapomenout na běžné starosti všedního dne. Najednou nemyslíme na to, co se nám stalo v zaměstnání, na termíny, které musíme stihnout, nýbrž se přesuneme někam zcela jinam, kde na nás tyto starosti nemohou. A to je dobře, neboť právě tak redukujeme míru stresu, kterou musí naše tělo snášet.

 

sbírání známek je klasika

 

Zmínit také musíme fakt, že díky koníčkům se učíme i novým dovednostem, a to u těch, kde bychom to nečekali. Vezměme si například již zmíněné sbírání známek. Můžeme se ptát, co nás může naučit. Odpověď je, že se přitom dozvíme mnoho například o historii, ale také si vypěstujeme dovednost ve vnímání nejrůznějších detailů. Nehledě na fakt, že organizování sbírky nám pomáhá bystřit mozek, což také rozhodně není k zahození.

 

Je tedy jasně vidět, že vliv koníčků bychom rozhodně neměli podceňovat. Naopak je lepší, pokud si pro něj vyšetříme alespoň chvíli času, i když jsme velmi zaneprázdnění. V podstatě je to nezbytné pro naše psychické zdraví. To je bohužel něco, co mnoho lidí podceňuje. A to je také důvod, proč tak roste počet psychologických problémů. Mnoha z nich by přitom šlo relativně snadno předejít.

Oblíbené koníčky seniorů


NejÄastÄ›jším hobby bývá pro mnohé seniory, kteří už dosáhli důchodového vÄ›ku, zahradniÄení. Pokud mají vlastní zahrádku, je vyhráno. PÅ™i této Äinnosti se nejvíce udržuje fyzická kondice. Už jenom okopávání záhonků, vytrhávání plevele Äi kosení trávy dopÅ™eje tÄ›lu tolik potÅ™ebný pohyb. A pokud se k tomu pÅ™idají další benefity, jako je pohyb na Äerstvém vzduchu, možnost posezení s přáteli pod vzrostlými stromy a možnost trávit letní prázdninové mÄ›síce se svými vnouÄaty, je jasné, že nudit se v důchodu nebudete. A pokud k tomu i rádi vaříte, urÄitÄ› využijete bohatou úrodu zeleniny a ovoce a zpracujete z nich pochoutky pro celou rodinu.

Aktivní stáří

Pro vÅ¡echny, kdo se celý život zajímají o hudbu a umÄ›ní Äi malování, mají možnost se v důchodu tyto Äinnosti nejen provozovat dále. Ale dokonce se mnozí senioÅ™i jeÅ¡tÄ› zlepÅ¡ují. ObzvláštÄ› ti, kteří hrají na nÄ›jaký hudební nástroj. Anebo zpívají ve sboru. Dokonce i mnozí, kteří se vÄ›novali kresbÄ› a malbÄ›, vítají dostatek Äasu k tomu, aby si osvojili i další výtvarné techniky. Najdou se i tací, kteří až v penzi zaÄnou tvoÅ™it vlastníma rukama. A zaÄnou navÅ¡tÄ›vovat seniorské kluby, ve kterých mají možnost si vyzkouÅ¡et jak tvorbu na hrnÄířském kruhu, tak mohou spustit kreativní mozková centra a zaÄít fotografovat. StejnÄ› jako zaÄít tvoÅ™it a poté vyrobit miniaturní modely.

Hra na klavír

Pěší turistika sice vyžaduje urÄitou tÄ›lesnou zdatnost, ale pokud to jen trochu jde, vyrazit lze i s doprovodem trekingových Äi Nordic Walking holí. Které zajistí pocit bezpeÄí i na nerovném terénu. Mnozí seniorÅ¡tí turisté pak pÅ™i svých výšlapech Äasto rozvíjejí i další uÅ¡lechtilý koníÄek. A to je sledování ptáků. Které kromÄ› sledování přírody Äi procviÄování všímavosti nejmenších detailů u tÄ›chto krásných tvoreÄků, pÅ™ináší tolik potÅ™ebný klid a vyrovnanost do duÅ¡e. StejnÄ› jako pozorování hvÄ›zd na noÄní obloze. Zážitky, které si pokaždé babiÄky a dÄ›dové odnesou, se nedají slovy vyjádÅ™it. V zimních mÄ›sících je kroky zase povedou do nejbližšího Planetária.Â